Vzdělávání dětí - 3. (Jaro a mláďátka)
JARO PŘICHYSTALO DĚTEM DALŠÍ PŘEKVAPENÍ
Jarní sluníčko bylo stále teplejší. Právě toto jarní sluníčko začalo měnit život nejen rostlinkám, lidem, ale dokonce i zvířátkům.
Když se zase děti hrály u lesa na louce, uslyšely v korunách stromů pípání. Bylo tak hlasité, že se děti podivovaly, kdo takové zvuky vydává. Najednou přiletěl ptáček, který držel v zobáčku žížalku, ztratil se dětem z dohledu, zaletěl do větví a hlasité pípání přestalo. Ten samý ptáček ale za chvilku z větví vyletěl a hlasité pípání se začalo ozývat znovu.
Děti byly tak překvapené a zvědavé, kdo takové zvuky vydává, že když přišly domů, hned mamince všechno vyprávěly.
Maminka byla ráda, že jim může vysvětlit, že to hlasité pípání byla malá hladová ptáčátka, která se vylíhla z vajíček. Ptáček se žížalkou byla jejich maminka, která jim hledá a nosí potravu. Ptáčátka tak hlasitě pípá, protože rostou a mají stále hlad, proto volají na maminku, aby je nakrmila a starala se o ně.
A JARO SE ZASE RADOVALO !! CELÝ SVĚT ZDRAVÍ ZPĚVEM A KRÁSOU A NOVÝM ŽIVOTEM. ZVÍŘÁTKŮM SE TOTIŽ NARODILA MLÁĎÁTKA!!!
DVŮR OŽIL KUŘÁTKAMI, HOUSÁTKAMI, KACHŇÁTKAMI, SELÁTKY, DOKONCE KOŤÁTKY A MALÝMI ŠTĚŇÁTKY. V LESE SE ZASE NARODIL MALÝ KOLOUŠEK A ZAJÍČEK. NA PASTVĚ SE OBJEVILY MALÁ TELÁTKA, JEHŇÁTKA A KŮZLÁTKA. O VŠECHNA TA MLÁĎÁTKA SE PEČLIVĚ STARALY JEJICH MAMINKY. V HNÍZDECH BYLO SLYŠET PTÁČÁTKA, MALÁ ČAPÁTKA.
A JARO PŘICHYSTALO DĚTEM DALŠÍ ÚKOL:
- JAK SE JMENUJÍ MAMINKY TĚCHTO MLÁĎÁTEK?
- JAK SE JMENUJÍ OTCOVÉ TĚCH MLÁĎÁTEK
- A JAK JEDNOTLIVÁ ZVÍŘÁTKA DĚLAJÍ?
- ZKUS ZASPÍVAT NĚJAKOU PÍSNIČKU O TĚCTO ZVÍŘÁTKÁCH
- NEBO SI VYTLESKEJ BÁSNIČKU.
- TAKÉ SI MŮŽEŠ ZAHRÁT NĚJAKOU HRU S MAMINKOU NEBO ZE SOUROZENCEM, UVIDÍŠ, ŽE TO BUDE VELKÁ LAGRACE.
JESTLIŽE JSI PŘEDŠKOLÁK - určitě víš, že jsi jiný, než jaký jsi býval - ani teď nezůstaneš stejný.
Víš, že jsi začal růst v maminčině bříšku a každým dnem se měníš. Změny jsou takřka neviditelné, ale když se setkáš s babičkou a dědečkem, vždycky řeknou "jeje, ty jsi vyrostl!" Stejné je to s rostlinami a zvířátky. Všechno má svůj počátek, vývoj a konec.
- ZEPTEJ SE MAMINKY, JAKÉ JSI BÝVAL MIMINKO
- A BABIČKY NEBO DĚDEČKA CO SI PAMATUJÍ Z DĚTSTVÍ.
- V PŘÍLOZE SI PROHLÉDNI A VYMALUJ "DĚDEČKŮV PŘÍBĚH".
S mláďátky v říkankách a pohybu
NA PROCHÁZCE
Za ruce se vezmeme,
/CHŮZE VE DVUJICÍCH/
Na procházku půjdeme.
/CHŮZE VE DVUJICÍCH/
Pusinky si zamkneme,
/STOJÍME PROTI SOBĚ, ZAMYKÁME PUSU/
Než do lesa vejdeme.
/STOJÍME PROTI SOBĚ, TLESKÁME/
Protože je jarní čas,
/STOJÍME, POSLOUCHÁME/
Posloucháme ptáčků hlas.
/POTICHU/
A co říká? Láká nás,
/CHŮZE/
Ať přijdeme příště zas.
/CHŮZE/
PTÁČATA
Letí ptáček to domku,
má své hnízdo na stromku.
/VOLNÝ BĚH, RUCE JAKO KŘÍDLA/
V hnízdě má dvě vajíčka,
/SED V DŘEPU, UKAZUJEME 2/
Jako hrášek maličká,
/SED V DŘEPU, UKAZUJEME MALÝ HRÁŠEK/
Zahřívá je tělíčkem,
/DŘEP, KOLÉBÁME SE ZE STRANY NA STRANU/
Co se děje s vajíčkem?
/DŘEP, KOLÉBÁME SE ZE STRANY NA STRANU/
Vypadá, že zakrátko,
/DŘEPY/
Vylíhne se ptáčátko.
/DŘEPY/
Bum, skořápka povolila
/DŘEP, TLESKNOUT/
a ptáčátka vyskočila.
/VÝSKOK DO STOJE/
KUŘÁTKO
Zobáčkem ťuká,
/DŘEP, PRSTEM ŤUKÁME DO PODLAHY/
skořápka praskne,
/Z DŘEPU DO STOJE/
Chvíli se načeká,
/STOJ, OTÁČÍME SE ZE STRANY NA STRANU/
než chmíří zaschne.
/STOJ, OTÁČÍME SE ZE STRANY NA STRANU/
Máma ho zahřívá,
/STOJ, VYTLESKÁVÁME/
aby měl sílu,
/STOJ, UKAZUJEME SVALY NA RUKOU/
pod křídlem hlavičkou
/STOJ, UKAZUJEME NA HLAVU/
vyhledá škvíru.
/STOJ, UKAZOVÁČKEM VYHLEDÁ PALEC/
Krásný to tvoreček,
/PAŽEMI UDĚLÁME KRUH/
žlutý jak poupátko,
/PAŽEMI UDĚLÁME KRUH/
Z vejce se vylíhlo
/DŘEP/
mamince kuřátko.
/VÝSKOK/
MLÁĎÁTKA
BÚ - to dělá kráva,
která mléko dává.
Kdo je telátko?
Přece její mláďátko.
/DĚTI UKAZUJÍ, JAK SE KRÁVA POHYBUJE A JAKÉ VYDÁVÁ ZVUKY/
KOKO - dělá slepice,
která snáší vejce.
Kdo je to kuřátko?
Přece její mláďátko.
/DĚTI UKAZUJÍ, JAK SE SLEPICE POHYBUJE A JAKÉ VYDÁVÁ ZVUKY/
MŇAU - to dělá kočka,
ta má bystrá očka. Kdo je to kuřátko?
Přece její mláďátko.
/DĚTI UKAZUJÍ, JAK SE KOČKA POHYBUJE A JAKÉ VYDÁVÁ ZVUKY/
NA NAŠEM DVOŘE
Na dvoře je bílá kachna, vede osm kachňátek,
/CHŮZE V PODŘEPU - KACHNA/
černá kvočna u stodoly hlídá třináct kuřátek.
/CHŮZE, RUCE JAKO KŘÍDLA - SLEPICE/
Ještě houser syčí vzadu, je tam husa s housaty,
/KOLÉBAVÁ CHŮZE - HUSA/
nepustí tě na zahradu,
/STOJ, RUCE I HLAVA UKAZUJÍ - NE!/
Zůstaň radši za vraty.